V prachu a ozvěnách zkreslených chorálů se Distortion Warband vrhla do boje v okolí polorozpadlého chrámu. Hned v prvním kole orchestrace destrukce začala naplno: Noise Mariňáci rozpárali svou kakofonickou palbou první nepřátelskou jednotku a Prince Exultant se svým elitním doprovodem srazil k zemi druhou. Špinavý kámen chrámu se třásl pod tlakem zvukových explozí a nepřítel okamžitě pocítil, že se stal obětí dokonalé symfonie násilí.
Druhé kolo přineslo krutou odvetu. Nepřítel se na motorce vrhl do protiútoku a podařilo se mu rozprášit jednotku Noise Marines. Jeho triumf byl však krátký — Distortion Warband okamžitě odpověděla chirurgickou přesností. V jediném drtivém úderu padly všechny jeho motorky a z pěti Intercessorů přežil sotva jeden. Na bojišti se mísil pach ozónu, spáleného masa a sladká vůně vítězství, kterou Slaanesh tolik miluje.
Když třetí kolo přineslo završení bitvy, nepříteli nezbylo nic než zoufalství. Jeho warlord, zlomený hrůzou z absolutní převahy Císařových Dětí, raději spáchal rituální sebevraždu, než aby dopřál tvé válečné družině cenné zkušenosti. Chrám se stal svědkem totální dominance Distortion Warband — nepřátelská obrana byla zničena a vítězství bylo absolutní. Tvé síly odešly z bojiště jako nepopiratelný orchestr chaosu a dokonalosti.